نوێنەرایەتی

   نوێنەرایەتی

سێ شەممە, 27 ت یەکەم 2015

نازم دەباغ: ئاژانسی مێهر پەیامهێنەری هاودڵی و دۆسایەتی زیاتر بۆ ناوچە کوردییەکان

"نازم دەباغ" نوێنەری هەرێمی کوردستانی عێراق لە ئێران وێڕای سپاس کردنی بەڕێوەبەرایەتی ئاژانسی مێهر بە بۆنەی کردنەوەی بەشی زمانی کوردی ئەم ئاژانسە،وتی: ئاژانسی هەواڵی میهر پەیامهێنەری ئاشتی، هاودڵی و هاوکاری زیاترە بۆ کوردەکانی ناوچەکە. 

 

بە ڕاپۆرتی هەواڵنێری مێهر، "نازم عومەر دەباغ" نوێنەری هەرێمی کوردستانی عێراق لە ئێران ئەمرۆ دووشەمە ۴ی گەڵاڕێزان لە ماینەی بەسەرکردنەوەی نووسینگەی سەرەکی ئاژانسی مێهر لەگەڵ بەڕێوەبەری گستی و ژمارەیەک لە بەڕێوەبەران و سەرنووسەرانی ئەم هەواڵدەرییە دیدار و گفتوگۆی کرد و سپاسی کردنەوەی بەشی کوردی ئاژانسی مێهری کرد و وەک هەنگاوێکی بە نرخ ناوی برد.

 

 نازم عومەر دەباغ با ئاماژە بە کردنەوەی بەشی زمانی کوردی ئاژانسی مێهر وتی:بە راستی ئەمە هەنگاوێکی پڕبایەخ و گرینگ بوو کە ئاژانسێکی فەرمی لە ئێران ئەنجامی داوە و هیوادارم کە بەرێوەبەرانی مێهر پشتیوانی بە هێز لەم بڕیارە بە نرخە بکەن.

 

نوێنەری هەرێمی کوردستان لە تاران هەروەها زیادی کرد:منیش وەک نوێنەری هەرێم و وەک کوردێک سپاسی ئەم هەنگاوەی ئاژانسی مێهر دەکەم و بێ گومان ئەمە کاریگەری باشی لەسەر ناوچە کوردییەکان دەبێت.

 

"نازم دەباغ" بە ئاماژە بەوەی کە بواری ڕاگەیاندن و میدیای کوردی پێویستی بە چالاکی زیاترە، وتی: بێ گومان لەم سەردەمەدا راگەیاندنەکان دەتوانن ببنە هۆی هاودڵی و یەکگرتوویی زیاتر و دڵنیاین کە لە ناوچە کوردییەکانیشدا ئاژانسی مێهر  دەتوانێ ئاوێنەی ئەم تایبەتمەندییە ئیجابییە بێت.

 

"نازم دەباغ" وتی: ئەمرۆ لە بارودۆخێکداین کە ناوچەی ڕۆژهەلاتی ناڤین گیروودەی ڕووداوی جۆراوجۆرە و هەربۆیە دەبێ هەوڵ بدرێت بە چالاکی راگەیێنەری ڕاستبێژانە و بە پاراستنی ڕاستییەکان کار بکریت لە پێناو هاودڵی و هاوکاری زیاتر.

 

 

"نازم دەباغ" پاش کۆبوونەوە لەگەڵ بەڕێوەبەری گشتی ئاژانسی میهر سەردانی بەشەکانی ئەم ئاژانسەی کرد و دواتر بەشداریی کرد لە گفتوگۆیەکی ڕۆژنامەوانی بە بەشداریی هەواڵنێرانی مێهر.

سێ شەممە, 27 ت یەکەم 2015

نازم دەباغ: ڕۆڵی ئێران لە گۆرانکارییە ناوخۆییەکانی هەرێمی کوردستان ڕاوێژکارییە

"نازم دەباغ" نوێنەری هەرێمی کوردستانی عێراق لە تاران،بە ئاماژە بە ڕۆڵی کۆماری ئیسلامی ئێران لە ناوچەکە وتی: ڕۆڵی ئێران لە پرس و کێشە ناوخۆییەکانی ئەم دواییەی هەرێمی کوردستانی عێراق ڕاوێژکاری و بە ئامانجی پاراستنی ئاسایشی ناوچەکە بووە.

 

بە ڕاپۆرتی هەواڵنێری مێهر،"نازم عومەر دەباغ" لە میانەی بەسەرکردنەوەی نووسینگەی سەرەکی ئاژانسی مێهر،وەڵامی پرسیاری هەواڵنێری مێهر سەبارەت بە پرسە ناوخۆییەکانی هەرێم، پەیوەندی و رۆڵی کۆماری ئیسلامی ئێران لە هەرێم،ناکۆکییەکانی هەولێر و بەغدا و هەروەها پرسی داعشی دایەوە.

 

"نازم دەباغ" لەم دیمانەیەدا کە دەقەکەی دواتر بڵاودەبێتەوە ئاماژەی دایە بابەتەکانی پەیوەندیدار بە هەڵبژاردنی داهاتوو لە وڵاتی تورکیا و وتی: کوردەکانی تورکیا لە داهاتووی سیاسی ئەم وڵاتەدا ڕۆڵی گرینگیان دەبێت.

 

نوێنەری هەرێمی کوردستان لە ئێران،سەبارەت بە ڕۆڵی کۆماری ئیسلامی ئێران لە گۆرانکارییە ناوخۆییەکانی هەرێم زیادی کرد: دوای دروست بوونی ناکۆکی لە نێوان گرووپە سیاسیەکانی هەرێمی کوردستانی عێراق، کۆامری ئیسلامی ئێران ڕۆڵی ڕاوێژکاری بووە.

 

ئەو ویڕای رەتکردنەوەی پاگەندە بڵاوکراوەکان هاوپەیوەند بە دەستێوەردانی ئێران لە پرسی سەرۆکایەتی هەرێم و هەروەها مانەوە یان بەجێهێشتنی ئەو پۆستە لە لایەن "مەسعوود بارزانی" وتی: چەندین وەفدی ئێران لە ماوەی حەوتەکانی رابردوودا لەگەڵ بەرپرسانی هەرێمی کوردستان دیداریان کردووە و بەردەوام جەختی کاربەدەستانی ئیران لە سەر پاراستنی یەکڕیزی و هاودڵی بووە.

 

 

یەک شەممە, 27 ئەیلول 2015

وتووێژی ئاژانسی ئیتاڵی "ھەواڵی ژێئۆپۆلیتیک" Notizie Geopolitiche لەگەڵ "نازم دەباغ"

ئاژانسی ئیتاڵی "ھەواڵی ژێئۆپۆلیتیک" Notizie Geopolitiche لەگەڵ "نازم دەباغ" وتووێژێکی ئەنجامداوە کە دەقی وڵامەکانی بەڕێزیان بە تەواوی لە خوارەەوە ھاتووە و دەقی تەواوی وتووێژەکەش بە زمانی ئیتاڵی لە خوارەوەی دەقە کوردییەکەدا ھاتووە:

 

من لێرەدا وەکو "نازم دەباغ" ڕایەکانی خۆم دەڵێم و نەک تەعبیر لە ڕای حکومەتی ھەرێمی کوردستان.

 

1ـ کێشەی سەرۆکایەتی ھەرێم دوو لایەنە یەکیان دەستکاری و پێداچوونەوەی یاسای سەرۆکایەتی ھەرێمە وە ئەوی تر درێژکردنەوەی ماوەی سەرۆکی ھەرێمە بۆ جارێکی کە. ھەڵبژاردنەوەی سەرۆک کێشەیەکی یاساییە و دەبێت بۆ جارێکی کە بە یاسا چارەسەر بکرێت ئەم بابەتە درێژە دەکێشێت چونکە تا وەکوو ئێستاکە ھیچ جۆرە سازانێک بەدی ناکرێت جگە لەو پێشنیارەی چوار لایەنە کە رۆژ پێنج شەممە (١٧/٩/٢٠١٥) پێشکەشیان کرد کە لە دوو پێشنیار خۆی دەبینێتەوە یەکەمیان بە کۆمەڵێک دەسەڵات سەرۆک لە پەرلەمان ھەڵدەبژێرێت و دووەمیش لە ناو جەماوەر بەڵام دەسەڵاتەکانی زیاتر پرۆتۆکۆڵی دەبێت. وا دیارە برادەرانی پارتی پێشنیارەکانیان وەرگرتووە کە دیراسەی بکەن و لە دوای جەژن لە کۆبوونەوەی داھاتوو ڕای خۆیان دەربرن. ئەمە لایەنێکی کێشەی سەرۆکی ھەرێمە و بەشی دووەمی کێشەکەش ئایا جەنابی کاک مەسعود دەتوانێت بۆ جارێکیتر خۆی ھەڵبژێرێتەوە یان نا، ھەر چەندە بە بڕوای من بۆ درێژکردنەوەی دوو ساڵ گرفت نەبێت بەڵام بۆ داھاتوو چەند جارێکی تر کێشە دروست دەکات.

 

ئەگەر سەیری شێوەی بیرکردنەوەی لایەنەکان بکەیت ئەمرۆکە ئەوە بەدی ناکەی زوو چارەسەر بکرێت، خۆ ئەگەر بڕوا بوون بە ئاڵوگۆڕی دەسەڵات و پرۆسەی دیموکراتی بەھێز بێت و سازانیان بوێت بە دڵنیاییەوە دەبێت درێژە نەکێشێت و بەزوویی چارەسەر بکرێت.

 

گەلی کورد ئەمرۆکە گرفتاری قەیرانی جۆراوجۆر و کوشندە بووە ھەر وەکوو چۆن دەگوترێت سەرۆکی ھەرێم گرنگە بۆ چارەسەر کردنی قەیرانەکان خۆ بەھەمان شێوە ھەنگاونانیش بۆ چارەسەرکردنی قەیرانەکان گرنگە، ناکرێت ھیچ کامێکیان بکرێتە قوربانی ئەوی تر.

 

پێویستە بەرژەوەندیەکانی گەل و نیشتمان لە سەرووی ھەموو بەرژەوەندیەکانی کەس و حزب بێت.

 

لێرەدا ئەوەی کە پێویستە بوترێت بە بروای من کەس لاری نیە لە جەنابی کاک مەسعود وەکوو تێکۆشەر و کەسایەتیەکی ناسراوی کورد، تەنھا بابەتەکە لێرەدا پەیوەندیی بە یاسا و دەستاودەست کردنی دەسەڵاتەوە ھەیە، نەک کەسایەتیەکی وەکوو کاک مەسعود بارزانی.

 

 

 

2ـ ئەم پرسیارە تایبەت بە یەکیتی یە، دیارە بەبڕوای من کە ئەندامێکی یەکیەتی نیشتمانی کوردستانم، پێم وایە یەکیتی ئەوکات دەرکی بە زەرورەتی چارەسەرکردنی ئەو کێشەیە کرد و لە ئەنجامدا قوربانیشی دا بەشێک لە جەماوەرەکەی لە دەستدا و بەداخەوەش ئەو رێکەوتنەش وەکو خۆی جێبەجێ نەکرا، تەنھا ئەوە نەبێت کە سەرۆکی ھەرێم بە یاسا ماوەکەی بۆ دوو ساڵ درێژ کرایەوە. ئەم جارەیان یەکیتی نایەوێت تەنھا بێت چونکە حکومەتی ھەرێم ئەوکات تەنھا یەکیتی و پارتی بوو، بەڵام ئەمرۆکە حکومەتێکی بنکە فراوانە و لەسەر بنەمای رێکەوتنی شەرەفی نێوان پارتی و گۆران دامەزراوە.....!!

 

 

 

3ـ ئەوەی بەندە وەکو نوێنەری حکومەتی ھەرێم پێی ئاگادار بم و لە نزیک ئەو سەرچاوانەی کە لە شاندی کۆماری ئیسلامی ئێران بوو بێت، خۆشم لە ھەندێ شاند بەشدار بووم. رای کۆماری ئیسلامی ئێران- حاجی قاسم سلیمانی ئەوە بووە کە ئاسایش و ئەمنیەتی عێراق و ھەرێمی کوردستان بۆ کۆماری ئیسلامی ئێران گرنگە و پێویستە پارێزگاری لێ بکرێت، بۆیە چارەسەرکردنی کێشەکانی ناو ھەرێم و لایەنەکان پێویست و گرنگە و ئومێدیان خواست کە رێز لە ئیرادەی یەکتری بگیرێت و نابێت ھیچ لایەنێک لە کەسایەتی و رابوردووی یەکتر کەم بکاتەوە و بەلای ئێرانیەکانەوە شکاندنی کەسایەتیە تێکۆشەرەکان خەتی سوورە چونکە ئەوانە سەروەری رابوردووی ھەمووتانە، دیارە ناوی ھەموو کەسایەتیەکان ھاتووە لەوانەش جەنابی کاک مەسعود، ھەروەھا بروایان وایە بە سازان و رێز لە یەکتری گرتن دەکرێت بگەنە رێککەوتن و دژی خۆ فەرزکردن و سەپاندنن.

 

حکومەتێکی بنکە فراوان سازانی دەوێت، ئەوان تا وەکو ئێساتاکە خۆیان ساغ نەکردۆتەوە کەلە ھیچ کەس پشتیوانی بکەن. دوا جاریش شاندی ئێرانی تەنھا گوێیان گرتووە و تاکیدیان لەسەر راکانی خۆیان کردۆتەوە بە سازان کێشەکان چارەسەر بکرێت و لەگەڵ یەکپارچەیی عێراق و ھەرێمی کوردستانن.

 

 

 

4ـ دیارە بەرێز ئاری ھەرسین بۆ خۆی ئازادە ھەر رایەکی ھەبێت، بەڵام ئەگەر سەیری راکانی بکەیت ئەمە پێچەوانەی رای کاک مەسعودە کە فەرمووی ھەرچی بیەوێت کوردستان پارچەپارچە بکات جێگای نابێتەوە.

 

دووەم دەکرێت پرسیارێکی لێ بکەین ئێمەی کورد گلەی لە وڵاتان دەکەین کە کورستانیان کردۆتە چوار پارچە، ئەی ئەم جارە گلەیی لە کێ بکەین کە بەشێک لە کوردستان دەکاتە سێ پارچە .....

 

کەس شانازی بە رابووردووەوە ناکات کە شەری ناوخۆ دوو ئیدارەیی لێ کەوتەوە، خۆ ئەگەر کاک ئاری ھەرسین پێی باش و خۆشە ئەمە پەیوەندی بە خۆی و ھەڵوێستی پارتەکەیەوە ھەیە لەسەرئەو رایە.

 

 

 

5ـ دیارە کوردی تورکیا ئەمرۆکە بەشێکە لە تورکیا و چەندین سالە خەباتی چەکداری دەست پێ کردووە و لە چەند قۆناغێکدا بە تایبەت لە زەمانی تورکوت ئۆزال و بەرێز مام جەلال بۆ یەکەم جار باس لە پرۆسەی ئاشتی و چارەسەری ئاشتیانە لە نێوان کورد و تورکیا دەستی پێ کرد، ھەڵبەتە لە ساڵی ١٩٨٦ تاکو ئەمرۆکە زیاتر لە (٢٥) جار ھێرشی سەربازی لەلایەن سوپای تورکیاوە کراوەتە سەر پەکەکە و کورد.

 

ئەنجامەکەی سێ ساڵ پێش ئەمرۆکە جارێکیتر پرۆسەی ئاشتی دەستی پێکردەوە لەسەر بنەمای کۆمەڵێ بەڵێن و پەیمان کە ئەردۆغان بە کوردی دا و کاک مەسعود بارزانی و مام جەلالیش پشتیوانیان لێکرد.

 

لێرەدا پرسیار ئەوەیە کاتێک پەکەکە و کورد پابەندی شەر وەستان بوون حکومەتی تورکیا چی جێبەجێ کرد؟ لەو سیاسەتە کێ لە دەوڵەتی تورکیا بەرپرسیارە؟ خۆ ئەگەر باس لە کوشتنی دوو پۆلیس دەکرێتەوە ئەدی بۆ باس لە کوشتاری (سرووچ) ناکرێت کە دەیان ھاوڵاتی سیڤیل و ژن و منداڵ شەھیدکران. ئەگەر پرۆسەی ئاشتیەکە لەسەر بنەمایەکی پتە و یاسای بوایە پێم وایە نەدەکرا ئەم دوو روداوە بکرێتە بەھانە و شەرێکی لێ ھەڵ بگیرسێت، کە تاوەکو ئەمرۆ بە سەدان کەس لە ھەر دوولا بکوژرێت.

 

بەندە ھەم کوشتنی پۆلیسەکان مەحکوم دەکەم و ھەم کوشتارگاکەی سرووچ. بۆیە لێرەدا ئەوەی بریاری شەری سەرتاسەری دا ئەردۆغان و تورکیایە نەک کورد لە تورکیا، جارێکی کە لەدوای خەسارەتێکی زۆر دەبێت بگەرێنەوە سەر مێزی گفتوگۆ، بۆیە تا زووە و زەرەر کەمتر بێت باشترە کێشەکان بە ئاشتی چارەسەر بکرێت و بگەرێنەوە سەرمێزی گفتوگۆ.

 

 

 

6ـ ئەم جۆرە قسانەی کە تا پەکەکە لە ناو نەبەن واز ناھێنن، رژێمە پێشوەکانی عێراق ھەمیشە لەم جۆرە قسانەیان دەکرد، تا ئەوەی شکستێکی گەورە لە ئەنجامی رێککەوتنی جەزائیر رویدا، ھەرچی کورد بوو چەکی فرێدا و زۆریش ئاوارە بوو تا ئەوەتا دەبینین کە جەنابی مام جەلال و کاک مەسعود بە بریاری ێدام ئاو و خاکی عێراقیان لێ حەرام کرا، بەڵام بەردەوام بوون لە خەبات و یەکێکیان بووە سەرۆک کۆماری عێراق و ئەوی تریان بوو بە سەرۆکی ھەرێم .....

 

 

 

7ـ پێم وایە ئەم جۆرە پەیوەندیانە سروشتی یە بە مەرجێک رێز لە یاسا و دەستور بگیرێت. تەنھا ئەم پەیوەندیانە تایبەت نییە بە یەکیتی نیشتمانی کوردستان، چەندین رێکخراو و پارتیتری کوردی تورکی

 

 و سوریتر پەیوەندیان ھەیە لەگەل یەکیتی نیشتمانی کوردستان و پارتی دیموکراتی کورستان.

 

لە چوارچێوەی نەتەوەیی ناکرێت رێز لە لایەنە سیاسیە کوردیەکان نەگیرێت، تەنھا خاڵی گرنگ ئەوەیە کە دەست لەکاروباری وڵاتەکە و پارتەکە وەر نەدرێت، پێویست دەکات کێشەکانیان لە چوارچێوەی دەستوری وڵاتی خۆیان چارەسەر بکەن لەرێگای ئاشتی و وتووێژدا.

 

 

 

8ـ ھەڵبژاردنی پێش وەختی تورکیا لە (١/١١/٢٠١٥) روداوێکی تازە دەبێت، پێش بینی دەکەم جارێکی تر (ھەدەپە) دەنگی باشتر بھێنێت، چونکە ئەم شەرەی (ئاکەپە) ھەڵی گیرساند سۆزی نەتەوەیی کورد زیاتر دەکات بۆ (ھەدەپە)، وە لە ھەمان کاتدا ئەوانەی لەگەڵ پرۆسەی ئاشتی و گفتوگۆدا بن رای زیاتر بەدەست دێنن.

 

 

 

9ـ بەڵێ راستە ئەوانیش وەکو ھەموو پارتەکانیتری کوردی سوریا کە ئاوارەیان ھەیە لە ھەرێمی کوردستان ھەر وەک لە سنووری دھۆک و ھەلێر و سلێمانی نووسینگە و نوێنەرایەتیان ھەیە.

 

 

 

10ـ بەرێز سالح مسلم وەکو ھەموو سەرکردەکانیتری کورد باسی لە خەون و راستیەکانی داخوازی گەلی کورد کردووە کە پێویستە لەم قۆناغەدا تەنھا بەدوای مافە رەواکانی گەلی کورد بێت لە چوارچێوەی یاسا و دەستوری وڵاتەکەی. دیارە ئەمرۆکە گەلی کورد لە شەرێکی سەخت دایە لەگەڵ تاریک پەرستەکان و داعش، بۆیە لە پێناو سەرکەوتن لەو شەرە ھەمو چۆرە پەیوەندیەک و ھاوکاریەک رەوا دەبینن لە چوارچێوەی پاراستنی مافەکانیان لەناو سوریا و وەکو بەشەکانی تری کوردستان. یەکیتی نیشتمانی کوردستان نەم بیستووە کە نێوان¬گیری کرد بێت چونکە خۆیان لە بریاردان و سیاسەتدا ئازادن.

 

 

 

11ـ بەلامەوە سەیرە لەھەموو بابەتەکانتان باس لە یەکیتی دەکەن، خۆ یەکیتی شانازی بەوەوە دەکات کە لە ھەوڵی چەسپاندنی پرۆسەی گفتوگۆ و ئاشتی بێت.ھەڵبەتە ئەمرۆکە ئەو واقیعەی کە گەلی کوردی تێدایە ھێز و لایەنەکان خۆیان لە ھەوڵدان کە پەیوەندیان لەگەل وڵاتانی دراوسێدا ھەبێت، ھەرچۆن پارتی و یەکیتی لەگەل ئێران و تورکیا ھەیانە، ناکرێت رەوای نەبینیت کە (پەیەدە)ش لەگەڵ ھەر وڵاتێکی¬تر دروستی بکات بۆ خۆی.

 

 

 

12ـ ئێمەش ھەر وەکو ھەمووان لە رێگای راگەیاندنەکان ئەم ھەواڵەمان بیستووە، لای من دڵخۆش کەرە کورد ھەموو پێکەوە تەبابن و وڵاتانی زل ھێزیش پشتیوان بن.

 

 

 

13ـ ئێمە ئەگەر سەیری ئیسرائیل وڵاتانیتر بکەین کە لەم جۆرە کێشانەیان ھەبووە، خۆ دیوار دروستکردن لەسەر سنوور رێگا بگرێت لەناو ماڵ و خێزاەکان کە لە ناو تورکیا و وڵاتان ھەیە ناکرێت رێگا لە خواست و ئارەزوەکان بگیرێت، باشترین رێگاگرتن لەخەبات جێبەجێ کردنی داوا و مافەکانە.

 

 

 

14ـ بە بروای من یەکیتی ریزەکانی گەل لە ھەموو شتێک گرنگترە و ھەر چیەک بێت یەک ھێزی پێشمەرگە گرنگە و پێویستە بە رێککەوتن و ھەماھەنگی بێت و خۆشحال دەبین کە لایانەکان یەک دەست و یەک ھێزبن.

 

 

 

 

 

Geopolitica - Geopolitica, informazione geopolitica e politica estera

 

Kurdistan: partiti in fermento, ma resta l’unità. Intervista a Nazim Dabbagh, rappresentante a Teheran

 

set 25th, 2015 | By redazione | Category: L'Intervista, Primo piano, Qui Medio Oriente

 

di Ehsan Soltani –

 

dabaqh nazim grandeI curdi sono un popolo appoggiato su quattro nazioni. Un’unica lingua per quattro mondi, una sola identità che ogni giorno si deve rapportare con quattro diversi governi centrali e con un’infinità di problematiche diverse, si pensi al conflitto siriano o alle azioni militari in corso della Turchia contro il Pkk.
E, come avviene ovunque, vi sono idee diverse che si confrontano ed anche si scontrano, partiti politici che guardano all’insieme curdo, ma anche alla realtà sociale e politica siriana, turca, iraniana e irachena. Solo in quest’ultimo caso, tuttavia, i curdi hanno trovato una connotazione geografica ufficiale e riconosciuta, dopo essere stati perseguitati dal regime di Saddam Hussein: si tratta della Regione autonoma del Kurdistan iracheno, che ha proprie Alte rappresentanze all’estero. In passato
 Notizie Geopolitiche aveva sentito Rezan Kader, Alto rappresentante a Roma, oggi abbiamo voluto discutere della complessa ma interessante realtà dei curdi con il suo collega Nazim Dabbagh, rappresentante della Regione autonoma in Iran.
Nazim Dabbagh ha 68 anni e nel 1991, durante la rivolta curda contro Saddam Hussein era stato comandante delle operazioni militari nel teatro di Dahuk.
Con la fondazione della Regione autonoma del Kurdistan irq., è stato responsabile del partito dell’Unione Patriottica per la provincia di Dahuk, poi capo dell’ufficio politico del partito a Erbil, viceministro della Pubblica istruzione per più gabinetti e rappresentante di Jalal Talabani e dell’Unione Patriottica al Congresso nazionale curdo a Bruxelles.

 

– Dr. Dabaqh, dopo dieci anni (due periodi legali di 4 anni e 2 anni su accordo tra il Partito democratico del Kurdistan “Pdk” e l’Unione Patriottica del Kurdistan “Puk”), il 19 agosto è stato l’ultimo giorno di presidenza di Masud Barzani. Secondo la Costituzione del governo regionale, il presidente può rimanere in carica solo per due periodi consecutivi di 4 anni. Al momento il Pdk insiste per un’ulteriore proroga del mandato di altri due anni, per poi giungere a elezioni, mentre il Puk, il Movimento per il Cambiamento (Gorran), l’Unione Islamica Curda (Yik) e il Gruppo Islamico del Kurdistan (Komel) sono contrari ad un quarto mandato, ma fino ad oggi gli incontri fra i quattro partiti di opposizione e il Pdk non hanno prodotto risultati. Come valuta la situazione?
La questione della presidenza della Regione autonoma del Kurdistan irq. comporta alcuni cambiamenti, come la riforma elettorale e la possibilità di prorogare la guida del presidente Masud Barzani. Al momento i partiti non hanno trovato l’accordo, a parte il piano stabilito il 17 novembre che contempla due possibilità, ovvero che il presidente della Regione venga eletto dal parlamento e che gli siano attribuiti ampi poteri, oppure che sia eletto dal popolo, ma quale figura di rappresentanza e con meno poteri. I partiti sono chiamati a prendere una decisione immediatamente dopo il “Id al-aha”, la festa del Sacrificio che si è giusto tenuta ieri.
La domanda chiave rimane sul tavolo: è possibile forzare la Costituzione e quindi dare la possibilità a Masud Barzani di ricandidarsi nuovamente?
Secondo me un’eventuale estensione della presidenza Barzani per altri due anni non rappresenta in sé un problema, ma crea un precedente, ed è qui il vero problema.
A guardare come si stanno muovendo i vari partiti, non sembra che la questione sia destinata a risolversi in breve tempo, per quanto sarebbe sufficiente trovare un accordo sulla transizione e sui poteri per chiudere il caso.
Oggi il popolo curdo si trova a dover superare una crisi importante determinata da una serie di fattori, e gli viene detto che risolvere la questione della presidenza è essenziale per affrontare la crisi stessa, ma è invece necessario gli interessi della nazione curda e del popolo siano considerati al di sopra di qualsiasi interesse individuale e di partito. Per cui io ritengo che il problema rimanga tecnico: Barzani è un combattente ed un personaggio famoso, un emblema per il popolo curdo, ma resta la questione della legittimità, ovvero del rapporto tra la legge e la transizione dei poteri”.

 

kurdisrtan fuori 6– Perché l’Unione Patriottica non si è detta d’accordo per la proroga del mandato a Barzani, come invece lo era stata nel 2013?
Questa domanda dovrebbe essere rivolta all’Unione Patriottica. Come membro dello stesso partito posso dire che già due anni fa ci eravamo posti il problema e ci eravamo dati il tempo per arrivare ad una posizione chiara, un rinvio che abbiamo pagato perdendo sostenitori. D’altro canto va detto che l’accordo che avevamo raggiunto con il partito di maggioranza non è stato applicato pienamente, se non per quanto riguarda la proroga della presidenza di Barzani.
Oggi, a differenza del passato, l’Unione Patriottica si trova in una realtà che vede più partiti, ed il Partito Democratico si trova in un governo di coalizione con il Movimento per il Cambiamento”.

 

– Il 5 agosto Rudaw Tv, emittente vicina al premier Nechirvan Barzani, ha riportato che il generale iraniano Qassem Suleimani, comandante della Brigata al-Quds, si era incontrato il giorno prima con Masud Barzani e con lo stesso premier, e che era accompagnato da un alto funzionario il quale portava un messaggio dell’Iran indirizzato ai partiti d’opposizione, l’Unione Patriottica e il Gorran, dove si auspicava la proroga del mandato al presidente Barzani e il non indebolimento dei suoi poteri “quale leader del Kurdistan irq. in questa situazione delicata che vede la lotta all’Isis”. Non le sembra un’intromissione negli affari interni di una potenza straniera?
Io stesso, nella mia qualità di Alto rappresentante della Regione autonoma del Kurdistan irq. a Teheran, ero presente ad alcuni di questi incontri. In relazione all’episodio che cita, mi sono informato presso alcuni delegati e posso dire che il parare del generale Qassem Suleimani, cioè dell’Iran, era ed è dettato dalla necessità che in questo delicato momento la Regione autonoma abbia necessità di stabilità e sicurezza. Pur considerando e rispettando la piena autonomia decisionale della Regione, è stato espresso un invito ai partiti di non compromettere i rapporti con gli altri partiti.
In realtà sono stati fatti più nomi per la presidenza, tra i quali quello di Barzani, e gli iraniani ritengono che i partiti, nel loro stesso rispetto, possano arrivare ad un accordo. L’Iran non appoggia una persona specifica, chiede solamente che i partiti non litighino in questa fase delicata con la guerra alle porte.
Va detto inoltre che i delegati iraniani erano presenti a questi incontri nella veste di ascoltatori, e che sono intervenuti solo per sollecitare un accordo e per auspicare l’unità fra la Regione autonoma e l’Iraq”.

 

– Ari Hersin, capo della Commissione Peshmerga nel parlamento del Kurdistan e uno dei principali esponenti del Pdk, il mese scorso ha avvertito i partiti dell’opposizione della necessità di prorogare la presidenza di Barzani, poiché la Regione autonoma ha davanti due opzioni, ovvero tornare al “sistema delle due amministrazioni” (separazione delle province fra i due partiti principali, il Pdk e il Puk, come si era fatto negli anni Novanta), oppure la “guerra civile fra le fazioni opposte”. Secondo Lei la mancata estensione dell’incarico a Barzani potrà davvero sfociare in uno scontro violento fra le parti?
Mah, Hersin è libero di esprimere le proprie opinioni, ma basta fare attenzione per vedere che si tratta di una posizione opposta a quella del presidente Barzani, il quale ha anche detto in modo deciso che non ci sarà posto per chi parla di dividere il Kurdistan.
Possiamo porci questa domanda: noi curdi ci lamentiamo perché la nostra regione è divisa su quattro nazioni(Siria, Iraq, Turchia, Iran, ndr.)… a chi dare quindi la colpa per un’ulteriore divisione del Kurdistan irq. in tre parti?
Non vi sono ne’ orgoglio ne’ onore in una guerra civile che ha diviso il Kurdistan e che ha portato a un sistema politico con due governi e con due amministrazioni.
Se è quello che piace a Hersin, se lui è contento e soddisfatto di quel passato, è una cosa che riguarda lui e l’approccio del suo partito sulla questione”.

 

– Parliamo dei curdi della Turchia. Dopo quasi tre anni sono falliti i negoziati di pace fra autorità turche e il Pkk, e dopo tre anni l’esercito turco ha bombardato i villaggi, gli obiettivi logistici, le caserme e le basi del Pkk nel nord del Kurdistan irq., un’azione che finora ha portato alla morte di almeno 960 membri del Partito Curdo dei Lavoratori. Le province a maggioranza curda nell’est della Turchia si trovano in una situazione molto critica e pericolosa. Selahattin Demirtaş, leader del “Hdp” (Partito Democratico dei Popoli, filocurdo) in un’intervista al quotidiano Hurriyet ha dichiarato che i fattori principali del fallimento dei negoziati di pace sono stati il rifiuto del governo turco di produrre una legge volta a disarmare i miliziani del Pkk e la crescente popolarità del Hdp, che con le elezioni del 7 giugno è entrato in Parlamento superando lo sbarramento del 10% (ha preso il 12,7%, ndr.), cosa che ha avuto come conseguenza la sconfitta dell’Akp di Erdogan, che si mantiene primo partito, ma senza la maggioranza assoluta e quindi nell’impossibilità di governare. Anche Lei ritiene che gli accordi di pace siano naufragati per gli stessi motivi e quale ruolo hanno avuto il presidente Erdogan e le autorità di Ankara in tale fallimento?
I curdi sono una realtà importante della Turchia, e la lotta armata ha avuto inizio molti anni fa. Specialmente al tempo del presidente turco Turgut Özal e di Mam a Jalal Talabani sono stati proposti accordi di pace e un piano per risolvere in modo pacifico la questione fra i curdi e i turchi. Tuttavia dal 1986 ad oggi vi sono state ben 25 operazioni militari dell’esercito turco contro il Pkk e il popolo curdo. Ed anche tre anni fa il presidente Erdogan aveva promesso ai curdi la ripresa dei negoziati di pace, e Masud Barzani e Jalal Talabani avevano appoggiato quest’iniziativa.
La domanda ora è la seguente: negli ultimi tre anni i curdi si sono impegnati nel cessate-il-fuoco, ma il governo turco ha mantenuto le promesse fatte ai curdi? Si parla dei due poliziotti uccisi… ma perché non si guarda al massacro di Suruc, costato la vita a decine di giovani, donne e bambini? Se il processo di pace fosse stato appoggiato su basi solide, non sarebbero stati due eventi ad incrinarlo e ad avviare una guerra che sta costando centinaia di vittime da entrambe le parti.
Io condanno l’assassinio dei poliziotti ed anche la strage di Suruc, ma secondo me Erdogan ha deciso di cominciare una guerra in Turchia, non sono stati i curdi a inizia. Ora le due parti devono tornare al tavolo del dialogo.
La linea secondo cui finché non verrà sciolto il Pkk non si fermeranno le operazioni militari c’era anche in Iraq, quando l’ex regime si è scontrato con il fallimento del Trattato di Algeri. I curdi che allora deposero le armi vennero sfollati, come pure vennero interdetti a Jalal Talabani e a Maud Barzani il suolo e l’acqua dell’Iraq… ed oggi loro sono rispettivamente il presidente dell’Iraq e il presidente della Regione autonoma del Kurdistan irq., grazie alla lotta che i due hanno continuato“.

 

– Come vede le elezioni in Turchia, previste per il 1 novembre? Riuscirà l’Hdp, con le tensioni in corso, a raggiungere il 13%?
Le elezioni anticipate non rappresentano una novità. La mia previsione è che l’Hdp prenderà più voti rispetto elezione del 7 giugno. La guerra scatenata dall’Akp (il Partito per la Giustizia e lo Sviluppo di Erdogan, ndr.) ha riacceso i sentimenti nazionalistici dei curdi, che andranno a votare l’Hdp. D’altro canto ritengo che, nella situazione attuale, in generale i partiti che difendono l’accordo di pace otterranno più voti”.

 

– Parliamo dei curdi della Siria. Ultimamente sono state pubblicate notizie che danno la prossima apertura di uffici di rappresentanza del partito dell’Unione Democratica della Siria (Pyd) a Sulaymaniyya, con gli aiuti dell’Unione Patriottica. Che dice in proposito?
Si, è una notizia fondata. D’altronde anche gli altri partiti curdo-siriani che vedono molti profughi nella regione del Kurdistan hanno aperto uffici a Duhok, Erbil e a Sulaymaniyya”.

 

dabbagh fuori– Salih Muslim, leader del Pyd, che è il principale partito curdo della Siria, ha dichiarato che suo partito, con il sostegno del Pkk, attualmente controlla tre cantoni nel nord-est della Siria, Kobane, Jazire e Efrin. Egli ha sottolineato più volte che curdi siriani non vogliono l’indipendenza e solo vogliono che siano riconosciuti i loro diritti nella Costituzione siriana. D’altronde vi sono diverse notizie che indicano una certa collaborazione fra i curdi siriani e l’esercito di Bashar al-Assad nella lotta contro l’Isis e gli altri gruppi terroristici ed anche di recente sono girate le immagini di una base militare dell’esercito siriano situata in un cantone curdo. La cosa ha ovviamente fatto infuriare il presidnete turco Erdogan. Lei ritiene che una tale collaborazione possa tornare utile alla stabilità della Siria? Ha avuto un ruolo di mediazione l’Unione Patriottica fra il Pyd e il governo siriano?
Salih Muslim, come gli altri leader curdi, ha parlato dei desideri e la volontà del popolo curdo. E’ necessario arrivare ai diritti del popolo curdo attraverso la Costituzione e le leggi della Siria: i curdi sono impegnati in una cruenta battaglia contro l’Isis e gli altri gruppi estremisti, perchè i loro diritti siano strutturali e trovino il giusto riconoscimento giuridico. Personalmente non mi è mai capitato di sentire che il Puk abbia avuto un ruolo di mediazione fra i curdo-siriani e Damasco, dal momento che loro decidono in modo autonomo e sono liberi nelle loro scelte“.

 

– Alcune fonti riferiscono che il Puk abbia cercato di mettere in contatto l’Iran con il Pyd curdo. Indubbiamente il Puk rappresenta un alleato strategico di Teheran nel Kurdistan irq. … Possiamo dire che l’apertura degli uffici di rappresentanza del Pyd a Sulaymaniyya sia avvenuta grazie all’interessamento iraniano?
Mi sorprende il numero delle domande sull’Unione Patriottica. Il Puk è orgoglioso di promuovere il processo di pace e di dialogo senza ostacoli. La realtà attuale mostra che il popolo curdo ha cercato attraverso i vari pariti di avere contatti con i paesi vicini. Come nel caso del Partito Democratico e dell’Unione Patriottica in Turchia e in Iran: è logico pensare che anche il Pyd voglia avere le sue relazioni con i paesi circostanti“.

 

– Il progetto della barriera che la Turchia vuole costruire lungo il confine del Kurdistan siriano e quindi, idealmente, del Pyd, può entrare in un tentativo di arginare i rapporti dei curdi siriani con il Pkk?
Se guardiamo a Israele e agli altri paesi che si trovavano ad affrontare problemi simili, arriviamo alla conclusione che la costruzione dei muri può impedire la circolazione delle persone, ma non della volontà e della speranza. Il miglior modo di prevenire e di fermare i conflitti è dare attenzione e considerare i diritti e le esigenze delle popolazioni“.

 

– Tuttavia Fuad Eliko ex numero uno del partito siriano “Yekiti’’, ha affermato che “i peshmerga, vicini al presidente Barzani, sono pronti a collaborare con la Turchia nella costruzione della barriera per controllare le zone curdo-siriane”. Potremo assistere quindi ad uno scontro fra i peshmerga vicini a Barzani e il Pyd?
Io ritengo che la cosa più importante di tutte sia l’unità delle forze della nazione curda. Qualunque cosa accada è importante che i peshmerga rimangano uniti. E’ necessario che tutte le questioni procedano in accordo e con il coordinamento dei partiti, e sarò contento di vedere che tutti i partiti potranno contare su una forza unica“.

 

Foto: nella prima Nazim Dabbagh oggi; nella seconda la distribuzione del popolo curdo su quattro nazioni; nella terza Dabbagh con Jalal Talabani ai tempi della rivolta dei curdi contro Saddam Hussein.

 

 

 

لینکی وتووێژێکەی ئاژانسی ئیتاڵی Notizie Geopolitiche:

 

http://www.notiziegeopolitiche.net/?p=56604

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

سێ شەممە, 15 ئەیلول 2015

نازم ده‌باغ بۆ هاوڵاتی‌: حیزبه‌كان زۆر گوێڕایه‌ڵی‌ وه‌فده‌كانن به‌ڵام ئه‌نجامه‌كان دڵخۆشكه‌رنین

له ‌چه‌ند مانگی‌ رابردوه‌وه‌ تا ئێستا پێنج شاندی‌ فه‌رمی كۆماری‌ ئیسلامی‌ ئێران له‌سه‌ر پرسی‌ سه‌رۆكایه‌تی‌ هه‌رێم سه‌ردانی‌ لایه‌نه‌ ناكۆكه‌كانی‌ هه‌رێمی‌ كوردستانیان كردوه‌، به‌وته‌ی‌ نوێنه‌ری‌ حكومه‌تی‌ هه‌رێم له ‌تاران، ئه‌گه‌رچی حیزبه‌كان زۆر گوێڕایه‌ڵی‌ وه‌فده‌كانن به‌ڵام ده‌ره‌نجامیان نه‌بووه‌.

یه‌كشه‌مه‌ی‌ ڕابردو ‌وه‌فدێكی‌ ئێرانی‌ به‌سه‌رۆكایه‌تی‌ ئاغای‌ مه‌سجدی‌ كه‌ یه‌كێكه‌ له‌سه‌ركرده‌ دیاره‌كانی‌ فه‌یله‌قی‌ قودسی‌ سوپای‌ پاسدارانی‌ ئێران، سه‌ردانی‌ هه‌رێمی‌ كوردستانی‌ كردووه ‌‌و چاوی‌ به ‌ژماره‌یه‌ك به‌رپرسی‌ باڵای‌ یه‌كێتی‌‌ و گۆڕان كه‌وتووه‌ له‌ سلێمانی‌، دواتر له‌ هه‌ولێر له‌گه‌ڵ پارتی ‌‌و كۆمه‌ڵ‌ و یه‌كگرتوو كۆبۆته‌وه‌.

دوایین سه‌ردانی‌ ئه‌و وه‌فده‌ی‌ ئێران هاوكات بووه‌ له‌گه‌ڵ دواخستنی‌ واده‌ی‌ كۆبونه‌وه‌ی‌ پێنجقۆڵی‌ بۆ 13ی‌ ئه‌م مانگه‌ كه‌ بڕیاربوو یه‌كشه‌ممه‌ 6/9 ئه‌نجامبدرایه‌، ئه‌وه‌ش به‌مه‌به‌ستی‌ گفتوگۆی‌ زیاتر به ‌ئامانجی‌ لێكنزیكردنه‌وه‌ی‌ بۆچونه‌ دژه‌كانی‌ ده‌رباره‌ی‌ قه‌یرانی‌ سه‌رۆكایه‌تی‌ هه‌رێم.

"نازم ده‌باغ" نوێنه‌ری‌ حكوومه‌تی‌ هه‌رێمی‌ كوردستان له ‌ئێران، به‌ هاوڵاتی‌ وت: "ئێران به‌ گرنگییه‌وه‌ سه‌یری‌ بارودۆخ‌ و گۆڕانكارییه‌كانی‌ عێراق ‌و هه‌رێمی‌ كوردستان‌ و ناوچه‌كه‌ ده‌كات، ئه‌منیه‌ت ‌و ئاسایشی‌ هه‌رێمی‌ كوردستان به‌دڵنیاییه‌وه‌ بۆ كۆماری‌ ئیسلامی‌ ئێران گرنگه‌، ئێران ته‌ئكید له‌وه‌ ده‌كاته‌وه‌ كه‌ چۆن هه‌رێمی‌ كوردستان پێكه‌وه‌ بیپارێزن ‌و هاوبه‌شیكردن له‌گه‌ڵ یه‌كتر هه‌بێت."

ده‌رباره‌ی‌ ئه‌وه‌ی‌ ئێران هیچ لایه‌نگیرییه‌كی‌ لایه‌نێك یان بۆچونێكی‌ دیاریكراو ده‌كات له‌سه‌ر پرسی‌ سه‌رۆكایه‌تی‌ هه‌رێم، ده‌باغ جه‌ختیكرده‌وه‌: كۆماری‌ ئیسلامی‌ ئێران خۆی‌ ساغنه‌كردۆته‌وه‌‌و به‌دڵنیاییش خۆی‌ ساغناكاته‌وه‌ كه‌ ته‌ره‌فداری‌ كام لا له ‌لایه‌نه‌كان ده‌كات، چونكه‌ ده‌زانێت ئه‌م كاره‌ دوبه‌ره‌كی ‌‌و چه‌ند به‌ره‌كی‌ دروستده‌كات له‌ناو هه‌رێمی‌ كوردستاندا."

جگه‌ له‌سه‌ردانه‌كه‌ی‌ مه‌سجدی‌ له‌ یه‌كشه‌ممه‌ی‌ ڕابردودا، هه‌ریه‌كه‌ له‌ قاسم سوله‌یمانی‌ فه‌رمانده‌ی‌ سوپای‌ قودسی ئێران، باڵیۆز و سه‌ركونسوڵگه‌ری‌ ئێران له ‌به‌غدا‌ و هه‌رێم، بۆ هه‌مان مه‌به‌ست له‌گه‌ڵ حیزبه‌ سیاسییه‌كانی‌ هه‌رێم گفتوگۆیان كردووه‌.

به‌وته‌ی‌ "نازم ده‌باغ" بێجگه‌ له‌و پێنج سه‌ردانه‌ ڕه‌سمیه‌ی‌ بۆ هه‌رێمی‌ كوردستان كراوه‌، سه‌ردانی‌ لاوه‌كیش هه‌بووه‌.

نوێنه‌ری‌ حكوومه‌تی‌ هه‌رێم له‌ تاران كه‌ بۆ خۆی‌ له‌گه‌ڵ زۆرینه‌ی‌ وه‌فده‌كاندا هاتۆته‌ هه‌رێم، ده‌ڵێت: "هه‌مو لایه‌نه‌كان له‌ دانیشتنه‌كاندا گوێڕایه‌ڵ بوون بۆ قسه‌‌و پێشنیاری‌ وه‌فده‌كان، به‌ڵام كه‌ دوایی‌ دێیته‌ ده‌رێ ئه‌نجامه‌كانی‌ هه‌ڵده‌سه‌نگێنین هیچی‌ دڵخۆشكه‌ر نین، تا ئێستا هه‌ر وه‌ك په‌نده‌ كوردییه‌كه‌یه‌ كه‌ ده‌ڵێت هی‌ خۆم بۆ خۆم هی‌ تۆش ده‌خۆم".

له ‌یه‌كه‌م كۆبونه‌وه‌ی‌ فراوانی‌ لایه‌نه‌كاندا كه‌ به‌ 16 حدزب ده‌ستیپێكرد ‌و دواتر بۆ پێنجقۆڵی‌ بچوک بۆوه‌، ئێواره‌ی‌ 18‌و به‌ره‌به‌یانی‌ 19ی‌ مانگی‌ ڕابردوو، نوێنه‌رانی‌ ئه‌مه‌ریكا، به‌ریتانیا‌ و نه‌ته‌وه‌یه‌كگرتووه‌كان له ‌گفتوگۆی‌ حیزبه‌كاندا به‌شداربوون بۆ تاوتوێكردنی‌ پرسی‌ سه‌رۆكایه‌تی‌ هه‌رێم.

نوێنه‌ری‌ حكومه‌تی‌ هه‌رێم له ‌تاران جه‌ختیكرده‌وه‌: "كه‌ كه‌س یه‌كتر نه‌خوێنێته‌وه‌‌ و نه‌گه‌نه‌ سازان، 10 وه‌فدی‌ تری‌ ئه‌مه‌ریكی ‌‌و به‌ریتانی ‌‌و ئه‌ڵمانی ‌‌و ئێرانی‌ بێنه‌ هه‌رێم ناگانه‌ ئه‌نجام، من له‌وه‌ ده‌ترسم لێمان بێتاقه‌ت ببن‌ و نه‌یه‌نه‌وه‌ به‌لاماندا."

"نازم ده‌باغ" پێشیوایه "ئه‌گه‌ر به ‌خۆفه‌رزكردن بێت مومكینه‌ بۆ ماوه‌یه‌ك ئه‌منیه‌ت ‌و ئاسایش هه‌بێت له‌ هه‌رێمی‌ كوردستاندا، به‌ڵام ئه‌گه‌ر به‌سیستمی‌ دیموكراتی ‌‌و په‌رله‌مانی‌ كار بكه‌ین هه‌موو لایه‌ك پابه‌ندی‌ یاسا ده‌بێت."

پارتی‌، یه‌كێتی‌، گۆڕان، كۆمه‌ڵ‌ و یه‌كگرتوو تا ئێستا شه‌ش كۆبوونه‌وه‌ی‌ پێنجقۆڵییان ئه‌نجامداوه‌ بۆ چاره‌سه‌ری‌ قه‌یرانی‌ سه‌رۆكایه‌تی‌ هه‌رێمی‌ كوردستان به‌بێ‌ ئه‌وه‌ی‌ بگه‌نه‌ ئه‌نجام، به‌وته‌ی‌ به‌رپرسانی‌ ئه‌و حزبانه‌ش، چاوه‌ڕوانناكرێت له ‌حه‌وته‌مین كۆبونه‌وه‌دا یه‌كشه‌ممه‌ی‌ داهاتوو بتوانن رێككه‌وتنی‌ كۆتایی‌ بكه‌ن.

 

 

ئارا ئیبراهیم

سێ شەممە, 15 ئەیلول 2015

"نازم ده‌باغ" لەگه‌ڵ جێگری پارێزگاری هەڵەبجە و شاندی هاوڕێی دیداری کرد

"نازم ده‌باغ"نوێنەری حکوومەتی هەرێمی کوردستان لە تاران لەگه‌ڵ جێگری پارێزگاری هەڵەبجە، بەرێوبەریی مۆنۆمێنتی هەڵەبجە و جێگری بەرێوبەریی مۆنۆمێنتی هەڵەبجە کۆبۆوه.

"نازم عومەر ده‌باغ" نوێنەری حکوومەتی هەرێمی کوردستان لە ئێران، ئەمرۆ پێنجشەمە ١٧/٩/٢٠١٥ لە نووسینگەی نوێنەرایەتی هەرێمی کوردستان لە تاران پێشوازی کرد لە "عه‌لی عوسمان عه‌لی" جێگری پارێزگاری هەڵەبجە و "سەرخێڵ غەفار" بەرێوبەریی مۆنۆمێنتی هەڵەبجە و "نەریمان عه‌لی" جێگری بەرێوبەریی مۆنۆمێنتی هەڵەبجە و لەگه‌ڵیاندا کۆبۆوه.

شاندی پارێزگاری هەڵەبجە باسیان لە هۆکاری سەردانەکەیان بۆ تاران کرد ئەویش بۆ پتەوکردنی پەیوەندییەکانی پارێزگای هەڵەبجە لەگه‌ڵ دامووده‌زگاکانی کۆماری ئیسلامی ئێران بۆ باشتر ڕاپەراندنی کاروباری نەخۆشه‌کانی توشبوو به‌ کیمیایی و ئاسانکاری زیاتر لە بواری بەدواداچوون بۆ ئەوانەی کە لەکاتی کیمیابارانی شاری هەڵەبجەدا وون بوون.

لەلای خۆیەوە "نازم عومەر" ئامادەیی نوێنەرایەتی حکوومەتی هەرێمی کوردستان لە تارانی نیشاندا کە چۆن لە ڕابووردوشدا پشتیوان بووە لەو بوارەدا ئێستاش هەروەها ئامادەیە بۆ هاوکاریی زیاتر.

 

 

 

 

 

سێ شەممە, 15 ئەیلول 2015

"نازم ده‌باغ" له وتووێژ له‌گه‌ڵ رۆژنامه‌ی "ئيعتماد": پ.کا.کا به رێگای سه‌ربازی له‌ناو ناچێت

"نازم ده‌باغ" نوێنه‌ری هه‌رێمی کوردستانی عێراق له تاران له وتووێژ له‌گه‌ڵ رۆژنامه‌ی "ئيعتماد" گوتی: رێگای سه‌ربازی چه‌ندین ساڵه که بێ ئاکام بووه‌و پ.کا.کا و کورده‌کانی تورکیا درێژه‌یان به ژیانی خۆیان داوه.

بارودۆخی کورده‌کانی تورکیا رۆژ له ‌دوای رۆژ دژوارتر ده‌بێت، شه‌ڕ شاره کوردییه‌کانی تورکیای گرتۆته‌وه ‌و هاتوچۆی خه‌ڵک بۆ بڕێک شار ئه‌سته‌مه. به پێی راپۆرته‌کان به‌شێک له دانیشتووانی شاره کوردییه‌کانی تورکیا به هۆی زیادکردنی بوردومانی فڕۆكه‌کانی تورکیا بۆ سه‌ر ئه‌م ناوچانه به‌ره‌و شاره‌کانی دیکه‌ی ئه‌م وڵاته کۆچیان کردووه. له لایه‌کی دیکه‌وه پێناچێت حکومه‌تی تورکیا بیه‌وێت هێرشه‌کان که‌م بکاته‌وه یان بیه‌وێت له رێگای دانوستانه‌وه ئه‌م قیرانه‌ له‌گه‌ڵ پ.کا.کا چاره‌سه‌ر بکات. "نازم ده‌باغ" نوێنه‌ری هه‌رێمی کوردستانی عێراق له ئێران هاوڕایه‌ له‌گه‌ڵ ئه‌م بۆچوونه‌دا و له وتووێژ له‌گه‌ڵ "ئيعتماد" ده‌ڵێت: پێی وایه بارودۆخ بۆ کورده‌کان له تورکیا دژوارتریش ده‌بێت.

 

ڕای ئێوه له‌سه‌ر راوه‌دوونانی نێوان کورده‌کانی تورکیا و سوپای ئه‌و وڵاته چیه؟

به‌داخه‌وه حکومه‌تی تورکیا له‌جیاتی ئه‌‌وه‌ی به‌دوای هێمنی و رێگاچاره‌ی ئاشتیانه له‌گه‌ڵ کورده‌کانی تورکیادا بێت چالاکی سه‌ربازی خۆی دژی کورده‌کانی تورکیا یه‌کجار به‌رزکردۆته‌وه‌و گوشاره‌کانی  بۆ سه‌ر خه‌ڵک زیاد کردووه. هه‌رچه‌ن خه‌ڵکی کوردی تورکیا و رێکخراوه سیاسییه کوردییه‌کان و لایه‌نگرانیان ده‌یانه‌وێت ئابڵۆقه‌ی دژی کورده‌کان له‌م وڵاته هه‌ڵگرن به‌ڵام به‌داخه‌وه ده‌بینین که خه‌ڵک له‌م نێوانه‌دا ئاواره‌و بێ‌به‌ش ده‌بن و ئه‌م هێرشانه جگه له‌مانه بریندارێکی زۆری لێکه‌وتووه‌ته‌وه‌ که رێگای چاره‌سه‌ر و ده‌رمانی پێویستیشیان نییه.

 

ئایا ئه‌نقه‌ره گوشاری سه‌ر کورده‌کان که‌م ده‌کاته‌وه؟

به‌ڕای من حکومه‌ت گوشاره‌کان زیاد ده‌کات و ئه‌وه‌ی ده‌ستی پێکردووه به ئاسانی کۆتایی پێ ناهێنێت. به‌ڕای من حزبی داد و گه‌شه‌پێدان بارودۆخێکی قه‌یرانئاوی له تورکیا دروست کردووه تاوه‌کو بتوانێت له‌م رێگایه‌وه درێژه به ده‌سه‌ڵاتی خۆی بدات چونکه هه‌‌ڵبژاردن له تورکیا نزیکه‌و ئه‌م حزبه هیواداره تاوه‌کو له‌م رێگایه‌وه ده‌نگه‌کانی زیاد بکات.

 

حکومه‌تی تورکیا ئایا ده‌توانێت له رێگای سه‌ربازییه‌وه به‌سه‌ر کورده‌کانی تورکیا و پ.کا.کا زاڵ بێت؟

ئه‌م بابه‌ته چه‌ندین و چه‌ندین جار له چه‌ندین ساڵدا ئه‌زموون کراوه. رێگای سه‌ربازی چه‌ندین ساڵه که بێ ئاکام بووه‌و پ.کا.کا و کورده‌کانی تورکیا درێژه‌یان به ژیانی خۆیان داوه. هه‌م حکومه‌تی هه‌رێمی فیدراڵی عێراق و هه‌م وڵاتانی جیهان له یه‌کێتی ئه‌وروپا به‌دوای ئه‌وه‌وه‌ن تاوه‌کو هه‌ردوولا له رێگای دانوستانه‌‌وه کێشه‌کانیان کۆتایی پێ بێنن. حکومه‌تی تورکیا به درێژایی ساڵانی رابردوو له‌گه‌ڵیان دانوستانی کرد و هه‌رچه‌ند گه‌یشتنه پرۆسه‌یه‌کی ئاشتی به‌ڵام دیسان حکومه‌ت هێرشه‌کانی بۆ سه‌ر کورده‌کانی ده‌ست پێکرد.

 

ئه‌حمه‌د داوود ئۆغلو، سه‌رۆک وه‌زیرانی تورکیا رایگه‌یاند که ده‌یه‌وێت پ.کا.کا له‌نێو ببات، ئایا توانای ئه‌مه‌یان هه‌یه؟

له‌بیرمه کاتێک که رژێم و سیستمی کۆن له عێراقدا له‌سه‌ر کاربوو، له‌م جۆره وتانه زۆر ده‌درا و ئێستاش ئه‌م جۆره وتانه‌ی ئاغای ئۆغلو من وه‌بیری وته‌کانی به‌رپرسانی رژێمی کۆنی عێراق ده‌خاته‌وه که له کرده‌وه‌دا هیچ ئاکامێکی نه‌بوو.

 

چاوه‌ڕوانی ئێوه له پرۆسه‌ی هه‌‌ڵبژاردنی داهاتووی تورکیا چیه، پێتان وایه له‌م بارودۆخه‌دا ده‌نگی کورده‌کان که‌م ده‌بێته‌وه یان زیاد ده‌کات؟

دیاره که له هه‌ڵبژاردنه‌کانی داهاتوودا له‌و ناوچانه که کورده‌کان هه‌ن ده‌نگی کورد زیاتر له رابردوو ده‌بێت. له‌م هه‌ڵبژاردنه‌دا ژماره‌یه‌کی زیاتر له کورده‌کان به‌شدار ده‌بن. 

 

رۆژنامه‌ی ئيعتماد، به‌شی "وتووێژی رۆژشه‌مه 21ی ‌مانگی ڕه‌زبه‌ری 1394، ساڵی سێزده‌یه‌م، ژماره 3340، لاپه‌ره‌ی 6.

 

 

پەڕەى 32 لەکۆى 43 پەڕەدا

هەواڵی زیاتر لە تویتەر

راپۆرتە پڕ بینەرەکان

حالت های رنگی